AGATHE JERIE

Narodila se v Bernu a studovala u Evy Zurbrügg, asistentky profesora M. Rostala. Diplom získala v roce 1974 na Hudební akademii v Bernu. Poté odešla do Prahy, kde studovala u profesora Ivana Strause na Akademii múzických umění v Praze. Absolvovala mistrovské kurzy u Riccarda Odnoposoffa a Wolfganga Schneiderhahna. Poté studovala v Basileji u Hansheinze Schneebergera. Získala několik cen Nadace Kiefera Hablitzela, hrála jako sólistka a komorní hráčka ve Švýcarsku i v zahraničí. Jako matce čtyř dětí pro ni začala být metoda hudební výuky čím dál důležitější, a tak absolvovala komplexní Suzukiho školení v Německu a stala se také školitelkou učitelů, což jí umožňuje školit nové učitele této metody. Nyní vyučuje ve Švýcarsku, vedla kurzy v Německu, Maďarsku, Itálii a na Kubě. V letech 1996-2005 vedla také letní Mezinárodní orchestrální akademii v České republice. V současné době vede International Summerschool v Interlakenu, hudební soustředění pro děti a mládež studující hru na nástroj Suzukiho metodou (housle, kytara, violoncello). Kromě toho zde probíhají také kurzy pro učitele. Se svou Suzuki skupinou vystupuje ve Švýcarsku, ale i v zahraničí.

ILONA NAUMOVÁ

Ilona Naumová začala hrát na housle v sedmi letech v Rusku. Vzdělání získala na Hudebním institutu P. I. Čajkovského a na Uralské státní konzervatoři v Jekatěrinburgu a ve vyšším studiu pokračovala u Evy Zurbrügg v Bernu a Jeana Pigueta v Neuchâtelu. Měla stálé místo jako řadová hráčka (tutti) na pozici prvních houslí ve Státní opeře v Jekatěrinburgu. Po absolvování roční stáže u Bernského symfonického orchestru působila jako pravidelná záskoková hráčka u více orchestrů. Od roku 2000 se aktivně věnuje výuce hry na housle ve Švýcarsku, mimo jiné mnoho let na Hudební škole při Konzervatoři v Bernu, také jako asistentka smyčců v Mládežnickém symfonickém orchestru, a jako učitelka Suzuki metody v Bernu a na Hudební škole Zürcher Oberland ve Wetzikonu. Pedagogické vzdělání pro výuku Suzuki metody absolvovala u Agathe Jerie a pravidelně se účastní workshopů a dalšího vzdělávání. Ráda vystupuje se svými dvěma téměř dospělými dětmi, které byly jejími prvními žáky Suzuki metody. Vedle výuky zůstává Ilona umělecky aktivní prostřednictvím orchestrálních, sólových i komorních vystoupení.

"Suzuki metoda je pro mě posláním. Úzká práce s dětmi a jejich rodinami, doprovázení jejich celostního rozvoje, sdílení hudební cesty s jejími výzvami i radostmi a výměna zkušeností s oddanými kolegy – to jsou věci, které formují a obohacují můj život učitelky Suzuki metody."

JANA HRABAŇOVÁ

Jana Hrabaňová vystudovala Akademii múzických umění v Praze. Během studií se stala spoluzakladatelkou Škampova kvarteta, ve kterém jako sekundista působila téměř dvacet let. Poté se soustředila na pedagogickou činnost a když v roce 2012 navštívila koncert švýcarských Suzuki houslistů ze třídy Agathe Jerie, vystoupení ji natolik učarovalo, že se rozhodla rozšířit tuto metodu i v ČR. V letech 2013-2017 získala ve Švýcarsku oprávnění k výuce všech pěti úrovní podle Suzuki Violin Method a ještě týž rok spoluzaložila s Martinou Pudelovou Českou Suzuki asociaci, která je platformou pro učitele, rodiče i žáky, kteří mají podobnou představu o výuce dětí na hudební nástroj. Jana se v roce 2025 stala školitelkou učitelů Suzukiho metody.

S. Suzuki: „Where love is deep, much will be accomplished.“

Martina Pudelová

Martina Pudelová studovala na Janáčkově konzervatoři v Ostravě a na Univerzitě Palackého v Olomouci. Se Suzukiho metodou se poprvé naživo setkala během ročního studijního pobytu v USA. Překvapeně pozorovala své spolužáky houslisty, kteří ač housle často nebyly jejich hlavním oborem, měli vynikající techniku. Navíc se neuvěřitelně rychle učili nové skladby a hráli je zpaměti. Většina z nich začala v mládí s houslemi podle Suzuki. Martina Pudelová poté navštívila několik náslechů na hodinách Suzuki houslí a violy a byla touto metodou nadšená. Po příjezdu do ČR se setkala s Janu Hrabaňovou a přijela se za ní podívat do Prahy na její lekce. Zanedlouho poté odjela za Agathe Jerie do Švýcarska na kurz houslí a v roce 2017 založily s Janou Hrabaňovou Českou Suzuki asociaci. Martina Pudelová je také lektorkou Suzuki Early Childhood Education pro děti od 0-3 let.

“Kromě litrů vypitého kafe mě neskutečně energeticky nabíjí právě práce s dětmi.”

ANNA DOLEČKOVÁ

Anna studovala na konzervatořích napříč Českou republikou. Dlouhodobě žila na Guadeloupe, ve Francii a na Haiti. Od roku 2016 spolupracuje s Gymnáziem a Hudební školou HMP, ZUŠ na několika projektech. V roce 2017 se poprvé setkala se Suzuki metodou na workshopu v Praze na Dobešce a velmi jí to zaujalo. V letech 2019 až 2021 absolvovala u Agathe Jerie první a druhou úroveň Suzuki Violin Method, a to za podpory a sdílení zkušeností Jany Hrabaňové. Od roku 2019 vyučuje touto metodou na Dobešce.

Petra Ščevková

Petra Ščevková hraje na barokní housle. Obdivuje svobodnou výchovu dětí. Suzuki metodu dělá hlavně kvůli její filozofii kultivovat své hudební schopnosti a tak se stát lepším a šťastnějším člověkem.

Sára Zemenová

Sára Zemanová je studentkou Akademie Múzických umění v Praze u MgA. Pavla Kudeláska, zároveň je aktivní hráčkou v souboru Barocco sempre giovane a vedle péče o svoji desetiměsíční dcerku se věnuje učení několika mladých houslistů. K metodě vzdělávání podle S. Suzukiho se dostala téměř náhodou, ale o to víc je nadšená absolventka 2. úrovně kurzu, který dokončila v roce 2021.

LENKA MACHAČKOVÁ

Lenka studovala učitelství na PdF MU v Brně a na FF tamtéž hru na barokní housle. Se Suzukiho metodou se seznámila v Norsku v rámci návštěvy umělecké školy v Bergenu a naprosto ji uchvátila. Od té doby hledala možnost, kde se naučit takto učit až našla skvělou Janu Hrabaňovou a Suzuki Studio v Praze. Má ukončený 2. level a s nadšením předává tuto metodu svým žákům, jejich rodičům a přátelům. Nejmladšímu žáčkovi je 3, 5 roku a nejstaršímu 82 let. Na ZUŠ Bystřice nad Pernštejnem působí jako učitelka hry na housle a violoncello a současně jako zástupkyně ředitele. Při ZUŠ vede již 20 let Smyčcový orchestr N. Kyjovského, dále hraje ve smyčcovém kvartetu Cappella allegra a zpívá v Komorním sboru Alter ego. Jako dobrovolník vede také kurzy muzikoterapie v sociálních zařízeních v okolí. V současné době je kromě hudby její největší láskou dvouletý vnuk Martínek, který miluje hru na housle, takže - uvidíme.

"Hudba je modlitbou, modlitba je léčením, léčení znamená dávat, dávat znamená žít, žít znamená dělat hudbu." (Hopiové)

SIMONA DEŠČIČKOVÁ

Simona měla k hudbě velmi blízko, z toho důvodu vedly její první kroky do ZUŠ Michalovce a později do Folklórního souboru Zemplín. Od dětství se zúčastnila mnoha houslových a pěveckých soutěží, a proto se rozhodla pokračovat ve studiu hudby na Konzervatoři v Bratislavě a Košicích. Během studií na konzervatoři byla v rámci studentských projektů součástí mnoha uměleckých těles jako např. Státní filharmonie Košice, Mezinárodní orchestr EHMK Košice, Slovenská filharmonie, Veni Academy (orchestr soudobé hudby) anebo Mezinárodní orchestr Pět řek (projekt Evropského města kultury 2015, Plzeň). Aktivně se zúčastňovala houslových kurzů: Humilitas (Suyeon Kang.), Houslové kurzy Pavla Šporcla (Pavel Šporcl, Leoš Čepický) a mnoho dalších. Mezi lety 2016–2018 na chvíli zakotvila na SZUŠ Talent-Um (pedagog oboru hry na housle, komorní hry a hudební nauky), hrála ve Folklórním souboru Zemplín a dále se vzdělávala u prof. Petra Macečka na Univerzitě v Ostravě. V roce 2024 ukončila svá bakalářská studia na FF UK v oboru Hudební věda. V současnosti se věnuje výukové metodě Suzuki, která přispívá k přirozenému vývoji dítěte. Pravidelně hraje v různých tělesech. Kromě aktivní hry se podílí na vědecko-badatelské práci v Muzeu Bedřicha Smetany.

Zuzana Adorján

Zuzana Adorján hraje na violoncello od šesti let. Vystudovala Gymnázium Jana Nerudy – studium s hudebním zaměřením – ve třídě profesorů Škampových a poté Pražskou konzervatoř a Akademii Múzických Umění v Praze ve třídě prof. M. Petráše. Na studijním pobytu v Drážďanech na Hochschule für Musik Carl Maria von Weber studovala ve třídě prof. M. Bräutigama. Několik let působila jako vedoucí violoncellové skupiny v Českém Studentském Orchestru (mj. na festivalu Young Euro Classic v Berlíně) a poté se na sezónu 2011/12 stala členkou Orchestrální Akademie PKF – Prague Philharmonia. Zúčastnila se mistrovských interpretačních kurzů např. u Jiřího Bárty (violoncello) či M. Lapšanského (komorní hudba). Od roku 2007 vyučuje hru na violoncello na ZUŠ A. Voborského v Praze 4 a od roku 2022 i na ZUŠ Popelka v Praze 5. V několika komorních ansámblech se věnuje hudbě různých slohových období. V letech 2008 - 2018 byla členkou kapely Martin Písařík & Akustik, se kterou vydali CD vlastních písní.

Dineke Štěrbová Pel

Dineke hraje na violoncello od svých šesti let. Své hudební vzdělání získala v dětství v Nizozemsku, kde navštěvovala soukromé hodiny violoncella u Marianne Vrijland (Suzuki lektorka violoncella) a klavíru u Grietje Meter (Suzuki lektorka) a Huuba de Leeuw (Suzuki lektor klavíru). Protože vyrůstala v hudební rodině, kde je společné muzicírování hodnotou, aktivně hraje na violoncello v různých orchestrech a komorních souborech. Ráda také zpívá ve sborech. Je častou návštěvnicí koncertů a oddanou posluchačkou hudby. Dineke je profesně vzdělána jako lingvistka, soudní překladatelka a tlumočnice a vždy ji fascinovala podobnost mezi osvojováním jazyka a hudebním vzděláním. Její vztah k Suzukiho metodě se prohloubill, když doprovázela své dvě dcery na cestě k hudebnímu vzdělání, starší na klavír a mladší na housle (u Martiny Pudelové). Po inspirativním setkání s Rubenem Riverou (školitelem učitelů hry na violoncello podle Suzuki) během Mezinárodní letní školy Suzuki ve švýcarském Interlakenu se Dineke úspěšně přihlásila do kurzu pro učitele hry na violoncello 1. stupně Suzuki v Bruselu, který absolvuje v červenci 2024. V Olomouci zahájila vlastní praxi učitelky hry na violoncello.

MARKÉTA STIVÍNOVÁ

Markéta se narodila v roce 1971 v Praze. Je dcerou flétnisty, multiinstrumentalisty a skladatele Jiřího Stivína, a vyrůstala v mimořádně hudebním prostředí. Již od dob studií na konzervatoři se aktivně věnuje výuce hry na flétnu. Suzuki metoda jí oslovila a hledá rodiny nadšené pro tuto metodu. Suzuki učitelkou příčné flétny je od roku 2018, má ukončený 2. level. Účastnila se Suzuki flétnových Workshopů v Bamberku a Aachenu. Pracuje s profesorkou, kterou je uznávaná, holandská, Suzuki flétnistka Karen Lavie. Celá Markétina rodina má pozitivní vztah k této metodě, její muž je učitelem Suzuki metody na housle a její 3 děti touto metodou také procházejí, učí je úžasná Jana Hrabaňová.

Aneta Majerová

Česko - slovenská pianistka Aneta Majerová (1979), je vyhledávanou komorní hráčkou a pedagožkou. Zajímavostí je objevná dramaturgie jejich koncertů. Svou hudební dráhu započala ve věku čtyř let na ZUŠ Giraltovce na východním Slovensku. Aneta vystudovala Konzervatoř v Žilině. Bakalářské a magisterské studium absolvovala u prof. M. Lapšanského na Akademii umění v Banské Bystrici. Zúčastnila se stáží na Pražské HAMU, Akademii Gněssiných v Moskvě a Jeruzalémské hudební akademii. Své interpretační umění si zdokonalovala na Mezinárodních interpretačních kurzech pod vedením osobností, jakými jsou Lazar Berman, Eugen Indjic , nebo Robert Roux. Úzce spolupracovala s řadou českých pedagogů – Martin Bally, Marta Toaderová a Božena Steinerová. V posledních letech se věnuje koncertní činnosti - vystupovala na Slovensku, v České republice, v USA, Rusku, Holandsku, Izraeli a na Seychellách. Spolu s Evou Sendreiovou je držitelkou 1. ceny Státní soutěže slovenských konzervatoří v komorní hře a Mezinárodní Schubertovy soutěže klavírních duet v Jeseníku. Je aktivní zejména v oblasti komorní hudby a to ve spolupráci s osobnostmi jako Petr Nouzovský, Markéta Cukrová, Roman Patočka, Stamicovo kvarteto, Zemlinskeho kvarteto. Spolupracovala také s osobnostmi jiných hudebních žánrů, Marta Topferová, Iva Bittová, David Dorůžka. Její syn Natan hraje na violoncello u Zuzany Adorján, od které se o Suzuki metodě dozvěděla a následně uvítala spolupráci s českou Suzuki asociací.

Vít Novotný

Vít Novotný se narodil v roce 1982 v Praze, kde se později odehrávala i jeho hudební průprava. V dětství se úspěšně vyhýbal systematické výuce na ZUŠ a k hlubšímu zájmu o hudbu našel cestu až díky skladateli Jakubu Nygrýnovi, ke kterému coby pubescent docházel na soukromé hodiny klavíru a harmonie. Blízký a trvalý vztah ke sborovému zpěvu získal díky Haně Vašátkové, sbormistryni dětského pěveckého sboru Klíček, jehož byl Vít Novotný členem. Jako absolvent Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze v oborech Anglický jazyk, Hudební výchova a Sbormistrovství těmto oborům zůstal věrný i po ukončení studia: angličtině a hudební výchově se věnuje v roli učitele na střední i vysoké škole a působí jako lektor při České filharmonii. Jako sbormistr má za sebou zhruba dvacetileté zkušenosti s komorními smíšenými sbory Imbus, OktOpus a Omnibus. Po tři léta působil jako sbormistr letního tábora Hudební mládeže ČR. Od roku 2014 je hlavním sbormistrem celorepublikového pěveckého sboru Bohemiachor. S manželkou Jitkou mají tři dcerky. Všechny tři hrají na housle, jak jinak než Suzukiho metodou.